Poslední dobou stále častěji vyplouvají na povrch nestandardní postupy vedené ze strany radních pánů Lukavce a Mareše. Právě ti se na místní radnici snaží uchopit moc tzv. „po svém“ a jejich chování znepříjemňuje život místním investorům.

Jako investor projektu společnosti Na Ostende 2016 s r.o. jsem měl příležitost zúčastnit se jednání s těmito radními a vzhledem k nestandardním praktikám obou pánů bych se o tuto zkušenost s Vámi rád podělil.

Společnost Na Ostende 2016 s r.o. měla stavební záměr na bývalých jatkách, tedy v místě, které bylo ostudou města. Výsledkem tohoto projektu je proměna zruinovaného prostředí na vzhlednou obytnou zónu. Stejně jako ostatní investoři i naše společnost podala žádost o změnu územního plánu a udělení stavebního povolení na místním Odboru výstavby a územního plánování. Na základě platných zákonů nám bylo vydáno územní rozhodnutí i požadované stavební povolení. Vše postupovalo obvyklým způsobem do doby, než se do celého případu vložil radní Mareš. Ten nás vyzval k dalšímu jednání a do celé situace začal nestandardním způsobem zasahovat. Napadal samotný projekt i vydaná rozhodnutí, vyžadoval po nás další zásahy do projektu a následně nám začal i vyhrožovat. Dozvěděli jsme se od něho například, že pokud jeho podmínkám nevyhovíme, město od nás neodkoupí sítě za obvyklou hodnotu a vyhrožoval nám, že bychom mohli mít velké problémy s prodejem pozemků v okolí již hotových komunikací.

Na obdobný rozhovor došlo později i s jeho kolegou radním Lukavcem. Z obou jednání nakonec vyplynulo, že spíše než platně vydanými územními rozhodnutími se tito pánové při rozhodování hodlají řídit svými osobními přáními a potřebami. Fakt, že město dalo s výstavbou infrastruktury souhlas, pana Mareše ani Lukavce nezajímal. Dodnes si nejsem jist tím, zda chování těchto radních byla hloupost, závist nebo msta opozičnímu zastupiteli, prezentace moci nebo šikana stavebníka s cílem zmařit jeho investiční záměr či dokonce pokus o úplatek. Je důležité říci, že i členové Komise urbanistiky a dopravy s naším projektem a záměrem většinově souhlasili.

A přestože bylo z naší strany dle zákona vše v pořádku, museli jsme projekt, aby nám ho oba radní neblokovali, částečně přepracovat, čímž nám vznikly nemalé časové i finanční ztráty. Radní Mareš ve svém dalším jednání bohužel nepolevil. Od doby, kdy jsme se s ním poprvé konfrontovali, nám komplikoval doslova každý stavební záměr. Takovým je i pokračující výstavba řadových domků v areálu bývalých jatek nebo výstavba rodinných domků na Koutecké, které staví můj bývalý kolega samostatně. Zvláště studie „Koutecká“ byla dalším projektem, který se stal trnem v oku radního Mareše. V tomto případě se pan radní od samého začátku snažil zasahovat do jeho vývoje a ovlivňovat činnost úředníků. Obviňoval například pracovnice stavebního úřadu ze spolčování se s investorem. Zaměstnance úřadu se snažil ovlivňovat takovým způsobem, aby nakonec došlo ke změně studie dle jeho požadavků. Útočil také na samotného tajemníka města, který byl nakonec donucen ke svolání neplánované schůze. Na té se radní Lukavec a Mareš sami nominovali na zástupce vedení města a přítomny musely být rovněž pracovnice odboru výstavby. Takový postup byl nakonec odmítnut, protože byl nezákonný a odporoval zadání, které schválila rada. Je však naprosto evidentní, že cílem jednání pana Lukavce a Mareše bylo za každou cenu studii Koutecká zrušit, případně její realizaci co nejdéle pozdržet.

Pokud by úředníci státní správy podlehli nátlakům pana Lukavce a Mareše a do studie by byly zapracovány nové změny, pak by se stavební záměr pozdržel a investorovi by vznikly další ztráty časové i finanční. Podle zákona však radní města nemohou nařizovat pracovníkům úřadu různé postupy v posuzování jednotlivých stavebních záměrů, natož je jakkoliv ovlivňovat. Vše musí být řešeno na základě platné legislativy. Jelikož úředníci neustoupili, začal kolega Mareš útočit také na členy Komise urbanistiky a dopravy rozesíláním e-mailových zpráv. V těch žádal jednotlivé členy, aby studii Koutecká věnovali zvláštní pozornost vzhledem k tomu, že jsou prý minulé projekty a stavby považovány za „nepovedené“. Celá kauza týkající se stavebních záměrů dospěla však k velmi smutnému konci. Jelikož pánové Lukavec s Marešem ve své snaze zmařit další stavební záměry neuspěli, odvetou pod heslem „jde to slušně a poctivě“ byla výpověď vedoucí stavebního oddělení Ing. J. Netíkové. Jak jinak než pro nadbytečnost.