A MĚLO BY SE PROŽÍT DŮSTOJNĚ
Vnuky naučím skládat vlaštovky, hrát kanastu a prší…
Reakce čtenářky Věry: „Vážení a milí, čtu vaše noviny pravidelně každý měsíc a teď je to poprvé, kdy jsem se odhodlala napsat přímo do redakce. Pochopila jsem politické stanovisko vašeho sdružení a dost často o některých otázkách mluvíme doma s manželem, ale i s dětmi. Čteme ještě i další noviny, které v Poděbradech vycházejí, a můžeme srovnávat. V těch vašich oceňuji především informace a cením si toho, že se nebojíte otevřeně kritizovat. Většinou se s vašimi názory shodnu, zúčastnila jsem se i jednání na zastupitelstvu a poznala některé z vás osobně, zejména pana doktora Káninského. A to je právě důvod, proč jsem se rozhodla napsat. Moc se mi líbil rozhovor s ním v posledním čísle a ráda bych se ho ještě na pár věcí zeptala. Snad budu mít po volbách na radnici nějakou šanci se s ním osobně potkat…“ Dopis paní Věry nás mile překvapil. Do redakce přišlo ještě pár dotazů, některé i konfrontační, a tak tady jsou doplňující odpovědi.
l Od rodičů vím, že můj dědeček se znal s tím Vaším a vzpomínají, jak prý jste chtěl být pořád s ním a jak Vás s babičkou jako jedináčka rozmazlovali…ϑ
A víte, že to je pravda? S babičkou a dědou jsem měl vážně pěkný vztah. Starali se o mě a měli ohromnou trpělivost. Pamatuji si, že jsem byl temperamentní a stále jsem chtěl cestovat, někam chodit na výlety, a to se mi snažili splnit. Přiznám se, že jsem toho rozmazlování někdy tak trochu zneužíval. Dodnes rád vzpomínám na celodenní návštěvu zoologické zahrady v Praze. Tenkrát se mi to zdálo jako daleká cesta a vůbec poprvé jsem se zblízka setkal se zvířaty a dodnes to patří mezi moje nejkrásnější zážitky z dětství. Teprve až později jsem ocenil, že naše rodina vždycky držela pohromadě.
l Překvapilo mě, že jezdíte na motorce. Riskujete občas rychlejší tempo?
Na motorce se projedu rád. Je to rovněž jeden ze způsobů, jak relaxovat. Moje jízda je ale spíše takové „kochání“, jako u doktora z Vesničky mé střediskové. Čím jsem starší, tím jsem zároveň opatrnější a jezdím bezpečně. Také rád řídím auto, ale cestování do dálek nepatří k mým prioritám. Cítím se dobře v Poděbradech, a i proto se zajímám o své nejbližší okolí a přemýšlím, jak ho vylepšit.
V minulém rozhovoru jste zmínil, jak Vás zaskočila smrt tatínka. Znala jsem ho a pamatuji si tu dobu, protože tenkrát jsem také přišla o maminku. Starám se o otce, který si už neporadí sám. Jak se díváte na stáří, bojíte se ho?
Vím, jaké to je. Sám mám maminku v seniorském věku, která už se bez naší pomoci zcela neobejde. Mladí lidé jsou dnes v neustálém poklusu, pracují nebo dělají kariéru, starají se o děti, o rodinu, plánují, řeší každodenní problémy, která je samozřejmě zahltí, takže není čas přemýšlet o tom, co není právě teď aktuální. Sám jsem to před léty zažil. Občas mladým lidem říkám, zkuste se zastavit a popřemýšlet o svém stáří, třeba o představě, že zůstanete sám, bez pomoci při nemoci, třeba bez potomků a rodiny nebo s občasnými návštěvami dětí, které většinou pro své starosti nemají prostor na to, aby pochopili ty vaše. Obecně říkám, že v životu je třeba přistupovat s určitou pokorou a nebrat vše jako samozřejmost. Proto se zajímám o to, jak je o seniory postaráno v Poděbradech, kde jich není málo. Mám i nějakou představu, jak péči o ně rozšířit a zkvalitnit. Přemýšlím také o vytvoření jakési Rady seniorů, prostřednictvím které by se jejich názory a požadavky přenášely do městské rady. Stáří dožene každého a mělo by se prožít důstojně.
Jak byste prožil volný den bez práce?
To si vůbec nedovedu představit. Stále něco dělám, ať v práci nebo v politice. Kromě nemoci, kdy opravdu musím ležet, se snažím pořád vyvíjet nějakou činnost. Nicméně uvědomuji si, že odpočinek je důležitý, člověk by měl občas „baterky dobít“, což se v dalším jeho počínání určitě vyplatí.
Kam vedou Vaše první kroky, když chcete vzácné návštěvě ukázat Poděbrady?
Rozhodně Poděbradský zámek, ten pokládám za dominantu Poděbrad. Pak určitě naši známou hydroelektrárnu při procházce okolo Labe a samozřejmě nevynechám ani kolonádu, která je přitažlivá v každém ročním období.
Máte dva dospělé syny, jak se těšíte na roli dědečka?
Doufám, že budu brzy, protože na to být dědečkem by měl být člověk v plné síle. Těším se, až mě obehrají v pexesu, naučím je skládat vlaštovky, hrát kanastu a prší. Budu s nimi chodit do lesa na houby a sbírat kaštany. Těším se i na besídky ve školce. ϑ
Jak vycházíte se svými spolupracovníky?
Pro mě je velmi zásadní, aby se každý v našem týmu cítil dobře, abych se na své spolupracovníky mohl spolehnout, a tak to nyní bezvadně funguje. Někdy mi připadá, že za firmu opravdu dýchají. Já jim to snad malinko vynahrazuji tím, že když udělají nějakou chybu, vždy se za ně postavím. Myslím si, že to by měl udělat každý majitel. Výsledkem je, že naše firma si vede dobře. Na druhou stranu vím, že to se mnou není vždycky lehké.
Nelze si nevšimnout, že ve vašich novinách často kritizujete radního Lukavce. On zase o Vás tvrdí, že rozšiřujete špatnou náladu. Jak je to?
Pan Lukavec, jako bývalý karierní sklárenský komunista, dodnes nepochopil, že může existovat konstruktivní kritika a že je v době demokracie naprosto legální. Naštěstí už před 29 lety skončily “zlaté časy“, kdy strana a vláda rozhodovaly o všem, přisluhovači režimu vše slepě vykonali a jakákoliv kritika byla zakázána. Dnes naopak rozumní lidé ve vedení měst a obcí, kritiku vítají. Vnímají ji jako zpětnou vazbu na svoji práci.
Na naší radnici se oprávněná kritika kupí. Články, které o tom píší, jsou jenom vrcholek ledovce. Práce radniční koalice je opravdu špatná, zvláště ta, na které se podílí pan Lukavec. Už se nemůže bránit jako v době KSČ, nemůže posílat kritiky „do kotelny “, ale snaží se bojovat, jak se dá. Například na politické sdružení Naše Poděbrady podal předběžné opatření, že o něm nesmíme špatně mluvit a psát, jak o tom informujeme na str. 6.
I přesto se panu Lukavcovi a jemu podobným občas podaří na radnici akce jako za „totality“ a účelovým “organizačním opatřením“ vyhodí z práce úřednici, která na stavebním úřadě jenom dodržovala zákon a nechtěla vyhovět jeho nesmyslným urbanistickým nápadům. Jakým právem?
Uvádíte, že se nezastaví před ničím, co může jeho názory podpořit a vůbec mu nevadí, že je to mnohdy hodně ”přes čáru”. To vážně umí tak dokonale manipulovat s občany?
V manipulaci s občany, byl v tomto směru dobře vyškolen a v minulosti tuto manipulaci běžně u dělníků ve sklárnách uplatňoval. Ano, i na další nesmysly, které píše, pravidelně reagujeme. Jedna z největších ostud radního Lukavce je generel dopravy. Pětinásobně předražený elaborát, který nedává Poděbradským občanům žádný výstup, je buď velká hloupost anebo dohoda s firmou se „nějak” rozdělit o nadbytečné peníze.
Jediná pořádně udělaná akce s péčí dobrého hospodáře za přiměřené peníze, je generel zeleně, ale to hlavně proto, že ji dělala opozice. Vedoucí projektu Jiří Felkr, původně koaliční zastupitel, již názorově přešel k opozici. Mimochodem pro pana Lukavce musela být hořká pilulka, když nezávislý zpracovatel generelu zeleně z Mendelovy univerzity označil studii „Koutecká“, proti které vždy brojil, jako budoucí krásnou čtvrť rodinných domků plných zeleně.
O současné radnici říkáte kdyby jsou chyby. Tak jaké kdyby…?
Kdyby si jeden podnikatel nestěžoval na ÚHOS, běžela by už rekonstrukce Biosky. Kdyby se několik živnostníků nesoudilo s radnicí o stánky v Divadelní ulici, běžela by už rekonstrukce parku. Kdyby radnice nepostavila špatně zimní stadion, tak už bychom mohli dělat jiné věci. A na závěr se pochopitelně chválí, jak naprostou většinu věcí splnil a opozici dává za vinu všechno, co se nepovedlo. Z mého pohledu to ale není opozice, ale spousta občanů a živnostníků, kteří se nenechají vydírat a válcovat radnicí a pochopitelně jsou-li vydíráni, tak některé projekty blokují (Bioska, Divadelní ulice apod.). Špatná práce radnice se tak projevuje zpomalením nebo v tomto případě minimálně dvouletým zastavením investic.
Jaká by byla podle Vás nejhorší povolební varianta?
Nejhorší povolební varianta by podle mne byla ta, kdyby se účelové rozdělení volby pro Poděbrady na VPP a PoP, okamžitě po volbách spojilo a ovládlo Radnici. V případě ovládnutí Radnice by tato dvě uskupení posunula Poděbrady o mnoho let zpět.
Skončíme nepoliticky v lese. Jednou jste řekl, že rád houbaříte, jaký je Váš letošní nejlepší úlovek?
Rád chodím na houby a vůbec na procházky po lese. Pokud nejsem sám, platí zákaz mluvení, mobil zůstává samozřejmě doma a výsledkem je čistá hlava a velká dávka energie! Pravda, letos jsem ty procházky trochu ošidil, na nějaký extra úlovek se teprve chystám na podzim a snad tam na mě čeká hřib minimálně 1,3 kg jako před dvěma roky.
Za rozhovor poděkovala Eva Jurinová
