logo Naše Poděbrady

stan
 

Zdeněk Havlas. Proč jsem se rozhodl kandidovat?

Protože si myslím, že by se zastupitelé měli rozhodovat zodpovědně a s rozumem. Protože bych chtěl, aby vedení města lidem sloužilo, ulehčovalo a zpříjemňovalo jim život. Aby se tu líbilo Poděbraďákům a turisté aby se sem rádi vraceli. Aby vedení města podporovalo aktivní občany. Protože si myslím, že dřív než začneme budovat něco nového, měli bychom se postarat, aby fungovalo to, co už máme.

Nejprve mi dovolte, abych se představil. Jmenuji se Zdeněk Havlas a celý svůj život žiji v Poděbradech. Jsem provozovatel výletní lodě a jsem předsedou divadelního spolku a veterán klubu. Ve městě se angažuji v oblasti cestovního ruchu a kultury. Čtyři roky pracuji pro město v komisi pro kulturu a školství, poslední rok a půl jsem jejím předsedou.

Čím častěji se setkávám se zástupci vedení města, tím větší mám pocit zmaru a zbytečně odvedené práce. Nepříjemných zážitků bylo mnoho. Například jednání o vhodném umístění pamětní desky Milana Paumera. Pamětní deska odbojáře umístěná na kulturním zařízení? To je přeci protimluv. Ale hledat vhodnější a důstojné místo se nechtělo ani Paumerovým příznivcům, ani jeho odpůrcům. Pamětní desku najdete na prvním nádvoří zámku na budově divadla. Také tu byla snaha vedení města o prodej notového archivu bývalého symfonického orchestru. 3500 skladeb rozepsaných do not pro celý symfonický orchestr. A vedení města se tento archiv pokusilo prodat za 10.000,-Kč. I ve sběru bychom za takové množství papíru dostali víc. Nakonec toto nenahraditelné kulturní dědictví leží ve skladu úklidových prostředků a náhradních dílů v TSMP, kde se pod ním propadají police.
A co cestovní ruch v Poděbradech? Poděbradské infocentrum nedostává dostatek prostředků ani na základní provoz a musí si finance shánět, kde se dá. Přestože bylo několikrát zákazníky oceněno jako nejlepší v ČR. A to ve městě, kde je tolik firem a jejich zaměstnanců navázáno právě na cestovní ruch. To je jen několik příkladů z mnoha.

 

Tak proč mám ještě chuť pracovat pro město a nabízím Vám, prostřednictvím kandidatury ve volbách do zastupitelstva, své služby? Budu konkrétní. Garantem Komise pro kulturu a školství, které předsedám, je Mgr. Lubomír Zíta.

Za dobu mého předsednictví v komisi mě kontaktoval pouze jednou. To když požadoval návrh odměn za práci členů komise za loňský rok. Vlastně se nikdy ani neobtěžoval mi sdělit, že jsem byl zvolen předsedou komise. Nikdy jindy jsme se z jeho strany nedočkali reakce na naše návrhy. Naopak se, prostřednictvím pověřené úřednice, několikrát opakovaně dotazoval na věci, ke kterým jsme se už dříve vyjádřili. Na důležité věci jsme nebyli dotazováni vůbec. Taková zbytečná práce přeci nemůže těšit nikoho. Fungovat jsme byli schopni jen díky tomu, že s námi komunikoval pan starosta Langr. Ale za to, že jsem se rozhodl kandidovat do zastupitelstva může někdo jiný než Mgr. Zíta - pan radní Votava. Letos v březnu jsem byl pozván na zasedání rady města, abych vysvětlil návrhy komise na rozdělení grantů pro kulturní a zájmové spolky. Jeden dotaz měl i pan Votava. Proč církve dostávají od města dotace, když máme odluku církví od státu. Vysvětlil jsem mu, že církevní spolky pracují s dětmi a právě na tuto činnost dostávají dotaci. Vždyť hned ve druhém bodě zásad pro přidělování dotací jsou vyjmenovány mezi oprávněnými žadateli. Jedna otázka z mnoha. Teprve doma jsem se nad tím víc zamyslel. Text zásad měl pan Votava položený před sebou. Podle těchto zásad i on rozhoduje o přidělování peněz z městské pokladny. Můžete namítnout, že nikdo nemůže znát všechno. Ale pan radní Votava je garantem sportovní komise a zásady pro přidělování dotací jsou společné jak pro sport, tak pro kulturu. Měl by je znát. A proč se vlastně na církve nezeptal, když se na podzim o zásadách hlasovalo v zastupitelstvu? On se, alespoň dle mého názoru, vůbec neobtěžoval si tato pravidla přečíst. Tak jak potom podle nich chce rozdělovat peníze? Dokážu se smířit s tím, že má někdo jiný názor než já. Ale nedokážu se smířit s tím, že někdo přijme zodpovědnost zastupitele nebo radního a potom na to "kašle". To mne přesvědčilo, že má smysl kandidovat. Osobně bych měl alespoň dost slušnosti na to, abych si přečetl o čem hlasuji. Zvlášť když bych byl za  tu konkrétní oblast zodpovědný, protože být zvolen znamená sloužit městu - lidem.

V žádném případě nechci říct, že se město za poslední léta nikam neposunulo. Změnila se toho spousta a k lepšímu. Ale je život v Poděbradech pohodlnější? Vlastně ani moc ne.

Vadí mi takové ty drobné, běžné věci, které nám znepříjemňují život. Tak třeba parkovací systém. Zaparkovat ve městě je stále stejně obtížné a ještě musíme platit. Jeden z argumentů pro zavedení parkovacího systému byl, že městu to přinese peníze. Nepřinese. Možná to přinese peníze do městské pokladny, ale město Poděbrady, to není městská pokladna, úředníci nebo snad zastupitelé na radnici. Město Poděbrady, to jsou lidé. Všichni lidé, kteří tu žijí. Takže co to městu přinese? Nic. Jen se přesunou peníze z kapsy občanů do městské pokladny, aby o nich páni radní mohli za nás rozhodovat. A můžeme jen naivně doufat, že náklady na provoz systému se zaplatí z peněz, které tu za parkování utratí mimopoděbradští. Jinak by na tom město ještě prodělalo - tedy to skutečné město.

Také bych chtěl, aby se věci dělali pořádně a s rozmyslem, když už se povede něco vybudovat. Každý den se dívám z lodi na sloupek navigačního systému ( to slovo se dnes používá opravdu často, že? ), prostě ony hnědé ukazatele. Ten sloupek stojí u cyklostezky přímo před lodí a většina směrovek míří do křoví. A přitom by stačilo, aby byl o deset metrů vedle, u schodů, na rozcestí. Tam se přeci ukazatele vždycky dávali, nebo ne?

Rozhodl jsem se kandidovat na kandidátce sdružení Naše Poděbrady, protože věřím, že jsem zde nalezl podobně naladěné lidi, kteří jsou ochotní pro město pracovat, s rozumem řešit důležité věci a ne své osobní spory, křivdy a nenaplněné ambice. A pokud se rozhodnete nás volit, volte prosím celé naše sdružení. "Sám voják v poli" totiž opravdu mnoho nezmůže.

Zdeněk Havlas

 

Chráníme město před zadlužením

Chráníme město před zadlužením Jako jediní jsme upozornili na to, jak…

Pozvánka na besedu města

Pozvánka na besedu města Pokud se zajímáte o dění ve městě a nejsou V…

Občané Žižkova - nestojíme o vás!

Občané Žižkova - nestojíme o vás! Tak by se dal hodnotit vzkaz starosty …

Další výsměch vedení města všem „noclehářům”

Další výsměch vedení města všem „noclehářům”…

8 měsíců v opozici: Velké zděšení!

8 měsíců v opozici: Velké zděšení! Je tomu již půl roku, co jsme poprv…

Výsledek hospodaření města

Výsledek hospodaření města O výsledku hospodaření města vypovíd…

Žižkov ve slepé uličce...

Žižkov ve slepé uličce... V poslední době jsme se stali svědky další…

Moc náhod najednou...

Moc náhod najednou... Co je šikana? Šikana označuje fyzické i…

Chceme nové dětské hřiště pro Poděbrady

Chceme nové dětské hřiště pro Poděbrady Všemi možnými silami…

Pomníky nebo chodníky?

Pomníky nebo chodníky? Žalostný technický stav poděbradské …